Prvních deset dní "ostrého" provozu pod dohledem ETCS

Spolek pro efektivní železnici neúnavně (spolu s dalšími) bojoval proti výhradnímu provozu pod dohledem ETCS. A to třeba z důvodu úspory nákladů - dopravců i státu, ale i proto, že zase až tak velkou revoluci nepřináší. Instalace mobilní části vlakového zabezpečovače do starších vozidel je neekonomická, národní zabezpečovač funguje, ale veškeré snažení bylo marné.

Prý jsme podle zahraničních provozovatelů dráhy šprti, to říká generální ředitel Správy železnic. Ovšem neřekl, kdo mu toto sdělil, neboť podle našich zjištění jsme to podle našich sousedů přehnali a výhradní provoz jsme si měli nechat jen na vysokorychlostní tratě.

Skutečný průběh výhradního provozu je utajován stejně důsledně jako byly utajovány sovětské jaderné zbraně na našem území za minulého režimu. Prý 1,5 % závad v jízdě vlaků kvůli výpadku komunikace či závad na mobilní části je výtečný výsledek. Co asi říkali cestující vlaku 895, který měl 3. ledna "jen" 100 minut zpoždění kvůli závadě mobilní části ETCS? Protože je výhradní provoz, tak se nesmí jet na nouzový režim na zodpovědnost strojvedoucího. A onoho 3. ledna jen ČD evidovaly 15 závad.

ETCS se bere jako zabezpečovací zařízení. Ale ono jím není - jen informuje strojvedoucího, zda smí jet a pokud ano, jakou rychlostí. "Přídavkem" k národnímu systému jednou bude i informace o návěstech pro elektrický provoz, o traťové rychlosti, sklonech apod. Tedy třeba to, co dávno nabízí např. firma Betrian.

Projetí odjezdového návěstidla v Uhersku vlakem, který jel pod dohledem ETCS, se samozřejmě svede na strojvedoucího. Tento případ ukazuje, že ani ETCS nezabrání mimořádným událostem, protože i v tomto případě se ukázalo, že ETCS není všemocní, jak se nám někdo snaží nakukat.